Ve dnech 17.–24. října 1992 se Viola vydala na dalekou pouť do Dánska. Vyjeli jsme v sobotu v 8 hodin od naší školy. Čekalo nás téměř tisíc kilometrů k našemu cíli. V neděli 18. října v 15 hodin jsme se konečně opět setkali s našimi kamarády v Helsingoru. V pondělí jsme si dopoledne prohlédli město a odpoledne nás čekala zkouška na večerní koncert. Večer pak pro nás nastal zvláštní okamžik – první velký koncert za hranicemi naší vlasti. Podle našich pocitů a podle reakcí obecenstva se koncert vydařil. Nejvíce zaujala především česká hudba (Smetana, Dvořák, Eben) a pak lidové písně.
V úterý 20. října jsme navštívili moderní základní školu v Helsingoru. Pak nás čekala prohlídka zámku Krogborg. Večer nás čekal společný večírek s chlapeckým sborem. Ve středu 21. října jsme navštívili Kodaň. Zpívali jsme v největší kodaňské škole a pak jsme si alespoň trochu prohlédli město. Viděli jsme radnici, parlament, zábavný park Tivoli, sídlo dánské královny a další pamětihodnosti. Večer nás čekal další koncert v kulturní hale v městě Espergaerde.
Ve čtvrtek 22. října jsme ráno opustili Helsingor a vydali se do města Ringsted. Cestou jsme (již tradičně) zazpívali v základní škole v městě Benlose a navštívili Santa World, krásný svět pohyblivých postav z pohádek H. Ch. Andersena. Odpoledne jsme navštívili rodinu, která nám vlastně tuto naši cestu umožnila, neboť nám právě ona zaslala adresu helsingorského sboru. A byla tady poslední zkouška, poslední koncert. Tentokrát v St. Benedts Kirke v Rigstedu. Večerní koncert neměl velkou návštěvu a ani se nám moc nevydařil. Docela nás to mrzelo. Hlavní vinu zřejmě sehrál fakt, že jsme již byli všichni unavení a hned další den jsme se už měli loučit, a to se většině z nás nechtělo. Celkově se nám zájezd vydařil. Máme v sobě jistě ještě dnes spoustu zážitků, ale hlavně pocit, že jsem parta dobrých kamarádů, kteří již svým zpěvem něco dokázali a ještě by chtěli dokázat. Přesně za týden od našeho odjezdu, v sobotu 24. října v 8 hodin jsme se plni dojmů vrhli do náručí našich rodičů.