V prosinci 2008 měl dětský pěvecký sbor Viola možnost představit svůj vánoční program také v zahraničí. Když jsme v květnu loňského roku slavili svých dvacet let, byl u nás v Žamberku na návštěvě dětský sbor z Coburgu a už tenkrát jsme se domluvili, že se o Vánocích zase setkáme a společně si zazpíváme, tentokrát v Německu. A tak jsme ve čtvrtek 4. prosince ráno, společně se svými kamarády z flétnového kvartetu, vyrazili. Večer jsme dojeli do Altensteinu, kde jsme během své návštěvy bydleli v mládežnické ubytovně.
V pátek nás dopoledne čekalo setkání s panem starostou. Po shlédnutí vánočního trhu z balkonu radnice jsme měli možnost prozkoumat ho i zblízka a díky pozvání pana starosty také ochutnat výbornou vánoční klobásu. Odpoledne jsme navštívili místní muzeum a také jeden z největších evropských hradů Veste Coburg. Po velmi zajímavé prohlídce nás čekala zkouška v kostele na sobotní koncert a pak už jsme pospíchali zpět na vánoční trhy, kde jsme měli od 18.00 své první vystoupení.
V sobotu dopoledne byla na programu prohlídka zámku Ehrenburg, odpoledne jsme měli vytoužené volno na předvánoční nákupy. A pak už jsme se museli připravovat na nejdůležitější bod našeho zájezdu - vánoční koncert v kostele sv. Augustýna, největším katolickém chrámu v Coburgu. V 18 hodin byl zaplněn do posledního místa a spousta lidí ještě musela stát. Vystupovali jsme jako první, což není úplně jednoduché. Po úvodní písni z nás díky bouřlivému potlesku publika tréma opadla. Zpěv se nám dařil a velký potlesk sklízel také flétnový kvartet. A což teprve, když jsme za jeho doprovodu zazpívali několik vánočních písní v němčině… Viola prožívala jeden z nejhezčích koncertů ve své historii. Po nás předvedli svůj program naši kamarádi z Coburgu a pak ještě vystoupil sbor dospělých. Všichni tři jsme si na závěr zazpívali společně píseň Dona nobis pacem, po které přišla Mikulášská nadílka – balíčky plné sladkostí ( v Německu se naděluje 6.prosince ). Bylo příjemné, když za námi po koncertě přicházeli Češi žijící v Coburgu nebo české studentky a blahopřáli nám k vydařenému vystoupení. Mohli jsme si spokojeně vydechnout a uvolnit se na večerní diskotéce.
V neděli jsme po snídani vyrazili na zpáteční cestu, abychom se večer unaveni, ale plni krásných dojmů zase vrátili ke svým blízkým…
Rád bych zde poděkoval panu Leopoldu Paďourovi za příjemnou a bezpečnou cestu, paní Evě Tobiškové a panu Jiřímu Rábovi za krásné „violové“ šály, kterými nás na cestu vybavili a flétnovému kvartetu ZUŠ s paní učitelkou Věrou Foglovou za milou spolupráci nejen na tomto zájezdu. – Jaromír Žejdlík