Atény – Řecko 1996

3. 11.: V tento den v 17 hodin jsme vyrazili směrem na Brno, Vídeň a Benátky. Naším cílem byl Mezinárodní festival v Athénách, kterého se zúčastnilo celkem 90 sborů z celého světa.

4. 11.: Po nepřetržité jízdě jsme až na jihu, zde leží přístav Brindisi a právě tam jsme se v 19 hodin nalodili na loď „AVION“.

5. 11.: Asi ve 14 hodin jsme se vylodili v řeckém přístavu Patrai. Po dvou hodinách odpočinku na pláži, kde jsme se věnovali sběru mušlí a mořských ježků, jsme vyrazili směrem na město Korinth. V tomto městě je průplav, který odděluje poloostrov Peloponés od Řecka. Večer jsme zaparkovali necelých 60 kilometrů od Athén, protože v hotelu nás čekali až příští den.

6. 11.: O půl deváté ráno jsme vyjeli směrem na Athény. Když jsme přijeli, chvíli nám trvalo, než jsme našli náš hotel jménem „BALASCA“. Ubytovali nás sice až po necelých třech hodinách, ale zbytek dne byl vyhrazen pro odpočinek. Ve stejném hotelu bydlel i sbor z Polska, který jsme potkali už na trajektu.

7. 11.: Na tento den byla naplánována prohlídka Athén. Město je to velice rušné a ulice úzké, ale naši řidiči zvládli všechny nástrahy bez problémů. Nejdříve jsme navštívili starý olympijský stadion a pak Olympii. Potom jsme měli dvouhodinový rozchod.

8. 11.: V tento den jsme se museli vydat na Českou ambasádu, protože jedna členka sboru bohužel ztratila pas. Zařízení nového trvalo dost dlouho, a proto jsme nemohli navštívit Akropolis. Po dni stráveném v autobuse jsme se rádi vrátili do hotelu na večeři. Pak pro nás přijel tamní autobus, aby nás odvezl na koncert. Dopadl velice dobře a my jsme se spokojení vraceli do hotelu. Na tomto koncertu jsme dostali darem od japonského sboru hůlky na jídlo“.

9. 11.: Tento den jsme konečně shlédli Akropolis a jeho muzeum, kde jsou vystaveny zbytky původního chrámu.

10. 11: To byl náš velký den, protože nás čekala soutěž. Už v půl deváté nás odvezl řecký autobus do místa soutěže. Před námi zpívalo pět sborů, mezi nimi také Jizerka ze Semil. Zazpívali jsme velice dobře a s dobrou náladou jsme se vrátili do hotelu. Hned po obědě jsme odjeli na stadion. Zde se konal závěrečný ceremoniál festivalu. Tam každý sbor dostal vlajku svého státu a podle abecedy jednotlivé sbory procházely stadionem. Pak se všichni zpěváci usadili rozděleni na soprán, alt, tenor a bas. Nejdříve zatančila a zazpívala řecká skupina. Po té jsme si poslechli řeckou hymnu a zazpívali společne písně Halelluja a Olympijskou hymnu. Pak bylo vyhlášení výsledků. Umístili jsme se o 1,5 bodu za bronzovým pásmem s počtem 63,5 bodů. Ale pro nás bylo velkou ctí už jen to, že jsme se mohli zůčastnit.

11. 11.: Po poslední snídani v hotelu jsme vyrazili k přístavu Igoumenitsa. Krátkou přestávku jsme udělali v Korinthu. V přístavu jsme se v 10 hodin večer nalodili a o hodinu později odpluli. Ráno jsme se probudili už v italském přístavu Brindisi. Odtud jsme pokračovali směrem na italsko-rakouské hranice. Když jsme jeli po italském pobřeží, míjeli jsme San Marino.

12. 11.: Opět jsme celý den jeli. V noci jsme přejeli hranice do Rakouska. Cestou domů jsme využívali našich sponzorských darů - salámy, kolínka s hovězím na kmíně, přesnídávky, tvrdý sýr...

13. 11.: Ráno bylo velice příjemné probuzení, neboť jsme už byli v České republice. Po snídani jsme se pomalu vydali k domovu. Přijeli jsme přesně ve 12 hodin, tak jak bylo naplánováno. Rodiče už na nás čekali. Všichni jsme byli šťastní, že jsme doma. Rozloučili jsme se s našimi rodiči, kteří nás dovezli do Švédska, Francie, Německa a nyní i do Řecka vždy v pořádku tam i zpět. Když všechno dobře dopadne, povezou nás v květnu i do Anglie.